UKÁZKA
Modrá jablka
VODOVÁ KRESBA
Mraky syceny bílými črtami
roztrojíš travinu a do krajiny položíš chrám
žluté oko kosatce vybují na stojatých vodách
Třaskají listy nastříbřené vrby
řehtá po nich hnědý kůň
skřivan padá do louky
Mířil bys do sadu jenž pod popelem
zadýchává modrá jablka
STRACH
Čekám na tvou smrt
abych propadla zcela své obnaženosti
ve spadlých listech voda nezrcadlí
stromy nabodávají sinavé tváře
jehličí se přesýpá na kořenech
větrem otěhotnělých stromů
NA ČTVRTÝ LEDEN
Taje sníh
a opadává na okna
mrtví buší do povrchu země
a chtějí z mrtvých vstát
Bílý úhoř ledu zakousl se do skalin
a jazyk vyplazil do luk
Opadává sníh
a černá odpoledne se plazí do vesnic
zakřiknuté ticho
zajíkl se pes
Taje
ZRÁNÍ
Samota se plavě převalila šerem
stmívání a svítání věčně neukončená
skleněný džbán orosený
s krví svázaný porod slunce
tvé ruce jsou kalichy stříbrné
do nichž těžce proudí víno
mé tělo je lehké
a touží po tíze
krajina křepčí zalita vodou
osamělý chodec
na návrší očesává klenbu Francie, Dordogne, 11. 7. 1997
|